Jak na formativní hodnocení aneb myšlenka na konec

Jak na formativní hodnocení aneb myšlenka na konec

Dovolím si spojit téma formativního hodnocení s naším návykem číslo 2:  Začínejte s myšlenkou na konec.  Vycházím nejen z dobré praxe sociálního a emočního učení  Franklin Covey,  ale velmi mnoho také ze své praxe učitelské,  kde jsem myslím vcelku úspěšně zavedl na druhém stupni sady kritérií  pro hodnocení.  Řadu z nich využila  část kolegů a i debaty,   probíhající v rámci celého učitelského sboru,  posunuly  způsob práce školy kupředu.   Abych byl konkrétní v čem,  nejen formativní hodnocení,  ale celková orientace školy  na osobní rozvoj žáků  dlouhodobě umožňuje  nahlížet učení jako proces výchovně-vzdělávací.  Nic víc, nic míň. Všude tam,  kde se debatuje,  jestli a jak zahrnovat  chování žáka do jeho výsledků, vědí,  jak cenné je nalezení rovnováhy a společného postoje celého týmu v této věci.

Efektivita učení a formativní hodnocení

Pro školy vlastnící licenci Leader in me  jsou k dispozici podklady a nástroje  včetně know-how,  jak naplňovat cíle učení,  mimo jiné  pomocí programu 4 disciplíny realizaceⓇ. Začínat s myšlenkou na konec znamená uvědomit si nejprve velmi důležité paradigma o učení. V našich programech leadershipu ve vzdělávání  vedeme učitele ke změně paradigmatu, od: “ učitel řídí učení žáka (žáků)” k “ Žák vede své učení”. Učitel ho doprovází,  někdy vede,  častěji a především ho povzbuzuje a poskytuje zpětnou vazbu. Znalci vidí v tomto konstruktivistický model  a postupy aktivního učení,  jež se u nás úspěšně aplikují v mnoha školách. V našem případě kombinujeme  jednoduchou a účinnou metodiku práce  s cíli s dalšími nástroji vedení, resp. leadershipu.  Chceme tedy, aby měl učitel nástroje,  jimiž může ve vedení vlastního učení źákovi pomáhat.  Pokud chceme sledovat a hodnotit žákovo učení,  již od začátku ho potřebujeme vést k tomu,  že je to především on,  kdo by měl hodnotit svou práci, respektive obě klíčové složky této práce:  proces  i výsledek. 

Hodnocení jako cesta

 Normalizační fokus na výsledky vyjadřované známkou, vyúsťující do velké známky na vysvědčení,  s neblahými  sklony ke vzájemnému porovnávání žáků,  má ještě jeden neblahý dopad. Při špatných výsledcích  hledá žák velmi obtížně  motivaci zlepšit své učení,  takže dochází k tomu,  že  chce zlepšit svou známku,  často kvůli učiteli nebo rodičům. Pokud budeme žáka formovat zpětnou vazbou,  v níž  neopomeneme  popsat pokrok a vždy připomeneme, že je teprve na cestě: “ Správně jsi popsal,  jak dojet na nádraží. Ještě zdá se neumíš,  jak správně objednat jízdenky. Co s tím uděláš?”. 

Připomeňme si,  že i my dospělí,  nejen děti,  jsme rádi úspěšní.  Jsme rádi oceňování,  pochváleni,  rádi děláme věci správně. Všichni také chybujeme, ať už chyby objevíme sami, s pomocí, nebo je najde někdo jiný, a máme z toho různé pocity,  spíš negativní.   Pro efektivní učení ovšem potřebujeme pozitivní emoce. To samozřejmě neznamená na chyby neupozorňovat a vyhýbat se zpětné vazbě,  jak často rádi nové postupy ironizují konzervativní učitelé i veřejnost, ale podpořit  tvořivé myšlení žáka pozitivní zpětnou vazbou a nasměrováním ke zlepšení. Takže abychom dělali správné věci,  ideálně správně,  dáváme si navzájem zpětnou vazbu,  pokud na chybu narazíme.  Než  k tomu dojde,  podíváme se,  jestli chybu neumíme najít sami  (viz metody formativního hodnocení) a posoudíme tak,  kolik naše práce nebo učení potřebuje ještě úsilí,  aby bylo lepší.  K tomu nám pomáhají kritéria vymezující,  jaká práce (učení, hodina, slohová práce, trénink, projekt aj.) je perfektní  a co je zcela nedostatečné.  Jak velkou škálu mezitím uděláme, je na nás. 

Sdílejte myšlenku nakonec

A teď už můj vlastní příběh z praxe. Po semináři kritického myšlení v r.2001-02jsem se okamžitě se rozhodl zavést sady kritérií do všech svých předmětů, do všech svých hodin.  Byl jsem ve škole, která pilotně vytvářela školní vzdělávací program sama sobě na míru,  změny vedení a proaktivitu vítalo a i když jsem se mnohokrát spálil,  zkoušení nových věcí  se mě dodnes drží. Samozřejmě jsem si rubriky a nějaký náčrt připravil doma fixou na čtvrtku,  ale faktem je,  že to byla především popsaná tabule a dost možná 2 až 10 zářijových hodin namísto učení ( český jazyk a literatura,  osobnostní výchova,  výtvarná výchova). Rozhodl jsem se totiž,  že sady vytvořím s žáky.  Dokonce si vzpomínám,  že jsem z tematického plánu na školní rok  ofotil a namnožil do skupinek  zvládnuté učivo na celý ročník, aby si v tom početli a řekli, co znamená to výborně zvládnout.  To jsem trochu přestřelil,  popis učiva je polekal,  ale s 8. a 9. ročníky vcelku řeč byla.  Naprosto klíčová debata a pro mě silný “Aha moment” byl o tom,  jak si vlastně zasloužit jedničku na vysvědčení, co vyjadřuje,  jaké očekávání z toho předmětu vůbec mají.  A ještě zajímavější  byla tvorba kritérií a ukazatelů  pro práci v hodině ve všech třídách,  ve všech předmětech,  později u kolegů a kolegyň (M, Př, Z, Tv…). Nešlo jen o to,  že jsme si vyjasnili  a leckdy se  vzrušeně hádali o tom,  jak vlastně posoudit “aktivního žáka- kolikrát se hlásí apod.”, Ale dostali jsme se i k tomu,  jak to vlastně promítnout do hodnocení,  do té známky nakonec, na vysvědčení.  Je to naprosto logické a oprávněné,  že se mě děti ptaly: “Jak mi to pomůže zlepšit si známku?”  Jako rodič dnes vidím v Bakalářích Váhy a úrovně jednotlivých známek,  tenkrát v roce 2003 To byly tři nebo čtyři malé známky,  zprůměrované do jedné velké,  zapsané do ŽK. Žák tak věděl, jak na tom je,  ani on,  ani rodiče nebyli překvapení konečným  výsledkem. 

Kritéria a jak je využít:

Diskusní příspěvek jedinečné FB skupině Učitelé+,  kde jsem svou zkušenost zmínil a byl požádán o kritéria,  mě přivedl k napsání výše uvedeného.  Protože  je mou hlavní profesní náplň i nadále podporovat kvalitní učení a to znamená učitele i ředitele, dovolím si vřele doporučit vyzkoušený  a oceněný seminář na formativní hodnocení, jenž zahrnuje jak potřebnou teorii  a kontext,  tak především praktické nástroje. Ze své prace učitele 2.stupně nabízím volně tyto své sady, vytvářené spolu se žáky.

Sada pro hodnocení práce hodině, Čj a lit, 2.stupeň ZŠ

obecná kriteria

Sada pro hodnocení v hodinách Matematiky, 2.stupeň ZŠ

Pokud chcete být informováni o novinkách, prosím zašlete email na education@franklincovey.cz .

Zaujaly vás nástroje formativního hodnocení? Třeba byste se vám hodil seminář přímo pro kolegy, podívejte se na prospekt, případně se můžete přihlásit na seminář.

Ondřej Bárta, září 2021